Ta symbolika je nepřehlédnutelná.
Fatalisté v tom vidí špatné znamení dalšího z takzvaných
„osmičkových“ roků. Cynici by možná poznamenali, že mohli sociální demokraté
ještě rok počkat, abychom mohli s klidným svědomím konstatovat, že jsme
bez komunistů ve vládě vydrželi celých dvacet let.
Zajímavější však bude sledovat, jak
zapojení KSČM do krajských vlád využije naše nejsilnější pravicová strana. Na
první pohled by se mohlo zdát, že sociální demokraté dali svým největším
konkurentům do rukou mocnou zbraň. Občanští demokraté budou moci výhružně
zvednout prst a ukázat na toho, kdo prolomil nepsané pravidlo, že komunisti do
vlády nepatří. A je úplně jedno, že se zatím jedná pouze o vládu krajskou,
protože Jiří Paroubek se netají tím, že spolupráce s KSČM by mohla
pokračovat i na celostátní úrovni.
Na druhý pohled je ale zřejmé, že
je tato zbraň dvojsečná. Kritizovat oranžovo-rudé koalice je totiž pohodlné.
Tak pohodlné, že by to mohlo představitele ODS svést k tomu, že svou
předvolební kampaň založí výhradně na tomto tématu. Je to přece jednoduché,
řeknou si, uděláme to samé, co Paroubek před krajskými volbami, zaměříme se na
jeden problém a ten budeme kritizovat a kritizovat a kritizovat… Hledat vlastní
témata je složité a volič to stejně neocení.
Tohle však může být pro pravici
kámen úrazu. Zatímco poplatky ve zdravotnictví jsou téma aktuální a kampaň
založená na jejich kritice může být velmi úspěšná, strašák komunismu je pro
mnohé voliče už vyčpělý. Názorně to ukázal neúspěch Martina Mejstříka
v senátních volbách. Většina lidí si na něj asi vzpomene jako na horlivého
zastánce zákazu KSČM. Ovšem, při volbách na to voliči asi zapomněli, protože
Mejstřík neprošel ani do druhého kola.
Ostatně není divu. V dnešní uspěchané
době informačního boomu si leckdo nepamatuje, co bylo před týdnem. Jak by si
pak mohl pamatovat, co bylo před rokem 1989?
Pozn.: glosa z 12.11.2008