Zpočátku to všechno vypadalo jako
nevinná recese a uznávám, že chvíli byla i docela vtipná a trochu rozčeřila
stojaté vody českých předvolebních mítinků. I když už v začátcích mi spíše
než házení vajec přišel mnohem vtipnější kostým mimozemšťana či Kateřiny
Brožové, ve kterých někteří odpůrci ČSSD dorazili na předvolební akce.
Opakovaný vtip však přestává být vtipem, a tak středeční akce na pražském
Andělu nejen, že mě příliš nepobavila, ale zase o něco posunula českou
politickou kulturu k onomu pomyslnému společenskému dnu.
Odpůrci Paroubka tvrdí, že je to
jen reakce na negativní a urážlivé kampaně předsedy ČSSD. Částečně mají pravdu
– Paroubek je skutečně skvělý demagog, který se nebojí kopat do všeho a všech,
pokud je šance, že mu to přinese politické body. Jenže bojovat proti němu tím,
že ho v nechutnosti ještě o něco překonáme, je opravdu zvláštní taktika. Navíc je
třeba upozornit, že ČSSD dosud vždy bojovala proti ostatním stranám jen slovně,
zatímco vaječná aféra vnesla do české politiky i prvek fyzického boje. A to je
docela nebezpečný precedens. Vzhledem k neustálé radikalizaci a polarizaci
české politické scény se klidně můžeme dočkat, že při příštích volbách nebudou
vzduchem létat vajíčka, ale kameny.
Dalším argumentem proti Paroubkovi
je jeho vzrůstající populismus. Opět je to argument, se kterým lze částečně
souhlasit. Jiří Paroubek posouvá mantinely populismu používaného v České
republice o pořádný kus dál než stály před jeho příchodem do vrcholné politiky.
Jenže bojovat proti populistickým výrokům populistickými gesty není právě
nejúčinnější. Dovolte mi ocitovat encyklopedickou definici slova populismus: „Termín
populismus označuje získání přízně bez ohledu na podstatu problému. V
politickém světě se jedná o způsob, jak se zviditelnit bez ideologického programu
na základě reagování na aktuální společenské podněty, které se nesnaží řešit.“
Při pozorném čtení lze zjistit, že tato definice je použitelná nejen na chování
Jiřího Paroubka, ale rovněž na chování vrhačů vajec.
Navíc populismus evidentně nebude
tím elementárním problémem. Populistická gesta jsou v politice nezbytně
nutná a používá je i třeba v Evropě do nebes vynášený americký prezident
Barrack Obama. Jenže zatímco Paroubek je tlustý, upocený, nesympatický politik s autoritativními sklony, Obama je zářnou ukázkou elegance a šarmu s věčným
usměvem na rtech. Na populismus v politice nelze nahlížet pouze negativně,
ovšem je pravda, že čeští politici (zvláště ti levicoví) by se měli trochu
krotit, protože to u nás už pomalu přerůstá únosnou mez.
Nejzajímavějším aspektem celé
vaječné aféry je ale otázka, komu to vlastně pomůže a komu uškodí. Bylo by
samozřejmě potřeba udělat různé sociologické průzkumy a rozbory. Ovšem podle
mého názoru vyjde z tohoto souboje vítězně ČSSD. Mám pro to hned dva
argumenty. Za prvé: příznivci soutěžní disciplíny hod vajíčkem na Paroubka jsou
především mladí lidé, starší generace vajíčkové útoky spíše odsuzuje. Jenže
právě skupina mladých voličů je ta, která vykazuje pravidelně nejnižší volební
účast. Takže pokud vrhači vajec nedorazí k volbám, mohli si raději doma
udělat omeletu a efekt by byl větší.
Za druhé: ČSSD získala díky aféře
s vajíčky zdarma velice lukrativní prostor ve všech médiích. Ruku na
srdce, tušíte něco o tom, kde mají mítinky ODS, KDU–ČSL či Zelení? Víte, jestli
je na těchto akcích přítomen Mirek Topolánek? Já osobně jsem tedy o žádném
mítinku ostatních parlamentních stran nečetl v poslední době
v médiích ani slovo. Ne nadarmo se říká, že i špatná publicita je lepší
než žádná publicita. A vtom je právě ona politická naivita vrhačů vajec.